|
Naučná stezka okolím viklanu |
|
|
|
|
|
|
|
V dávné minulosti
lesy pokrývaly téměř celé nynější území České republiky. Postupným
využíváním půdy k jiným účelům se rozloha lesa zmenšovala a v současnosti
se ustálila na jedné třetině rozlohy republiky. To je mezi evropskými
státy nadprůměrné číslo. Již od počátku minulého století se plocha lesů
zvyšuje a tento trend pokračuje i v současnosti. Lesy patří k
nevýznamnějším prvkům ekologické stability krajiny. Ovlivnění rozvojem
lidské civilizace se nevyhnulo ani lesu. Bylo změněno druhové složení
dřevin. Podrobnosti ... |
|
Pozvolné zarostlé břehy a prohřátá voda menších
rybníků jsou ideálním životním prostředím pro vývoj obojživelníků.
Takovými rybníky jsou např. jen několik metrů od nás vzdálený rybník
Žabinec, nedaleký Malý Pálenec a Žoldánka.
|
|
"Obec Vrbenská má zajisté dle vrb své jméno.
Náležela již v 13. stol. ke statkům kláštera sv. Jiří na hradě pražském a
výměnou dostala se roku 1305 jakémusi Koldovi. V 15. stol. náleželo Vrbno
ke zboží lnářskému ..." (Příspěvky k dějinám správy a obce Vrbenské,
Jan Pavel Hille). |
|
První rybníky byly
budovány jako ochranné prvky zdejších tvrzí, od 14. stol., kdy vládl Karel
IV., se zakládají za účelem chovu ryb. V Karlově majestátu je psáno, že
budování rybníků mělo mnoho významů: postarat se o hojnost ryb pro potravu
lidí, stažení vody z bahnisek a močálů, blahodárné působení výparu vody,
zadržení přebytečné vody a zabránění vzniku povodní, používání k pohonu
hamrů a mlýnů. |
Vydáte-li se po
odbočce naučné stezky od této cedule směrem do lesa, dojdete přibližně po
100 m na kopec zvaný Hora. Na jeho vrcholu je bod státní triangulace
označený červenou tyčí. Asi 200 m od tohoto bodu směrem na západ leží
velký žulový balvan, který má na horní straně dvě prohlubně v podobě
misky. |
Viklan obecně je oblý
skalní blok nebo balvan, který spočívá jen jednou nepatrnou plochou na
podlaží. Za viklany se považují útvary "in situ", tj. vzniklé na tom
místě, kde se dnes nacházejí, nikoli balvany přemístěné. Vývoj viklanu je
vysvětlován procesy selektivního zvětrávání a odnosu horniny. Ně+jteré se
zřejmě tvořily dvoufázovým zvětráváním, stejně jako takzvané Čertovy
nármky a Obětní kámen, u kterých se nachází zastávky č. 11, 12 a 13 této
naučné stezky. |
Kadov se připomíná
roku 1352 jako Kádovský dvůr. Příjmení Káda vzniklo z obecného slova káda,
které znamená nádoba. Vesnice patří ještě k Blatensku - tedy jižním
Čechám, dále na západ však již rybníky nahrazují spíše vyvýšené pahorky a
otevírají se nám výhledy na Šumavské podhůří i celou Šumavu. Krásný výhled
na Šumavu bývá za příznivého počasí nad vesnicí Lnářský Málkov u
silnice vedoucí do Svéradic. |
Základní kámenkaple
Nalezení Sv. Kříže byl položen 25. dubna 1856 hrabětem Václavem Linckerem
z Lutzenwicku. Kaple je postavena v novogotickém stylu a byla dokončena a
vysvěcena v roce 1863. Její půdorys má tvar kříže. Dříve se v kapli
několikrát do roka sloužily mše svaté. |
Místo, kde se právě
nacházíme, nám poskytuje výhkled směrem na sever - na Brdskou vrchovinu.
Zřetelná silueta, rýsující se na obzoru, patří vrchu
Třemšín (827 m n.m.), který je nejvyšším
bodem jižní části Brd. Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých
prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni. Vrch je nazýván také
Jaroslavem Vrchlickým jako "Král brdských lesů". V okolí Třemšína byl v
roce 1997 zřízen
Přírodní park Třemšín. |
"Před
mnoha lety působil na škole v Kadově mladý kantor. Svědomitě učil a děti
ho rády poslouchaly. Jednou jim vyprávěl něco zajímavého, když tu
zčistajasna chlapec z poslední lavice zvolal: "Čert!". Kde se vzal, tu se
vzal, za oknem stál černý rohatec a prstem učiteli naznačoval, aby šel
ven..." |
patří mezi další
tajemné útvary Kadovska. Kámen najdete, půjdete-li odbočkou po lesní cestě
cca 200 m a dále přes okraj louky vystoupáte do zalesněného svahu. Pro
jeho velikost, tvar, polohu a zejména proto, že se na jeho horní, téměř
vodorovné ploše, nachází kamenná mísa s více méně vyvinutým odtokovým
žlábkem, považovali jej zdejší lidé i někteří archeologové za kámen, který
sloužil v dávných časech pohanským obětním obřadům. Dnes s jistotou víme,
že veliký balvan a vyhloubené misky jsou dílem přírody, ale jestli sloužil
tajemným rituálům zatím není možno ani prokázat ani vyvrátit.
Podrobnosti ... |
|
Skupina balvanů, ke které dojdeme po značené lesní
pěšině cca po 200 m, se nazývá Velký čertův náramek nebo také Čertův
cestovní vak. Zaoblené balvany různé velikosti rozložené do obvodu 28 m
trčí do výše 6 m. Na povrchu jsou pokryty tmavou zvětralinovou kůrou. Z
předchozích informačních tabulí již víte, jak bizardní kamenný útvar
vznikl. |
|
Tvorba informačních tabulí Ing. Pavel Štěrba, upraveno pro web. |
